Narození dítěte oslavujeme a o porodech běžně hovoříme. Stejně přirozený je i odchod z tohoto světa. Smrt jsme ale vytěsnili do anonymního prostředí za plentu. Pokud chcete být i v této citlivé části života nablízku někomu pro vás důležitému,

nejste na to sami!

80 % z nás si přeje umřít doma, podaří se to pouze 20 %

Záleží vám na někom blízkém?
Máte někoho rádi?

Na nic nečekejte a dejte mu to vědět. Prostřednictvím našeho speciálního vzkazovníku můžete připravit originální vzkaz, který za vás doručíme.

Vytvořit vzkaz

Je někdo z vašich blízkých nevyléčitelně nemocný?

Nejste na to sami

Není nutné strávit poslední chvíle života sám a v anonymním prostředí.

Je možné

  • strávit konec života se svými blízkými
  • hovořit o smyslu svého života
  • připravit se na vlastní smrt
  • a přitom respektovat individualitu lidské osobnosti a její jedinečnost

Je zde možnost volby

Chci se postarat doma

Postarat se o blízkého umírajícího člověka doma může být vyčerpávající. Je to ale zároveň jedinečný dar, který mu můžete dát. Pokud se rozhodnete pro tuto variantu, kontaktujte domácí hospic ve vašem okolí:

Tým odborně vyškolených pracovníků bude dojíždět k vám domů a s péčí vám pomůže. Nastaví optimální léčbu, zaučí v ošetřování, zapůjčí potřebné pomůcky, poradí. Bude vám oporou a k dispozici 24 hodin denně 7 dnů v týdnu. Služby bývají zpoplatněny, protože neexistuje podpora ze zdravotního pojištění. Platby bývají nastaveny tak, aby byla služba dostupná pro každého.

Pokud nemáte domácí hospic nablízku, zeptejte se svého praktického lékaře na jiné možnosti pomoci.

  • Promyslete, zda jste schopni zajistit 24hodinovou přítomnost pečujícího doma u lůžka nemocného. Můžete se střídat, využít soc. služby (do 120Kč/hod), vždy s ním ale někdo musí být.
  • Budete potřebovat více či méně zdravotnických pomůcek (pleny, podložky..). Na poukaz vám je může předepsat praktický nebo odborný lékař.
  • Péči vám usnadní kompenzační pomůcky.

Doma už to nezvládám

Někdy to doma prostě nejde. Ale i tak máte možnost dopřát svému blízkému co možná nejlepší péči. Pomoci může lůžkový hospic, zařízení, které pro vašeho nemocného zajistí ubytování a postará se o jeho veškeré potřeby.

Tým hospicových odborníků složený z lékařů, zdravotních sester, sociálních pracovníků, psychologa a spirituálních pracovníků bude společně promýšlet, jak zvládnout bolest a jiné nepříjemné příznaky nevyléčitelného onemocnění a snažit se o to, aby zbývající čas nemocný strávil co nejlépe a tak, jak si přeje. Jeho den bude mít takový rytmus, jaký mu bude vyhovovat. Bude se podílet na rozhodování o léčbě i svém denním programu. Do hospice můžete kdykoli přijít na návštěvu nebo tam s vaším blízkým pár dnů pobýt. Hospicoví pracovníci jsou připraveni poskytnout podporu nejen nemocnému, ale v případě potřeby i vám. Můžete se na ně s důvěrou kdykoli obrátit. Prostředí hospice se blíží domácímu, jak režimem, tak vybavením.

Hospice jsou dostupné všem, bez rozdílu věku, vyznání i sociálního statusu. I služby lůžkového hospice jsou zpoplatněny, obvykle paušální částkou mezi 200-500Kč za den (v závislosti na lokalitě nebo výši příjmu). Informujte se přímo ve vybraném hospici, navštivte ho, prohlédněte si prostředí a zjistěte, jestli vyhovuje představám nemocného i vašim.

Co byste změnili na zkušenosti, kdy vám umíral někdo blízký?

Vavřinec Hradilek

vodní slalomář, kajakář

Poslední roky mi odešli blízcí jak starší, tak mí vrstevníci. V obou případech je třeba si uvědomit, že smrt je běžnou součástí života. Když mi umřela babička, která dlouhou dobu bojovala s těžkým onemocněním, snažil jsem se ji vídat co nejčastěji a jsem rád, že zemřela doma, v blízkosti svých synů, dcer a vnoučat. To je podle mne to nejdůležitější pro umírajícího člověka. Být
v prostředí, které má rád a s lidmi, se kterými je mu dobře.

Jiřina Šiklová

socioložka a publicistka

Měli bychom si uvědomit, že umírání a smrt je nedílnou součástí života a opětně ji zařadit do naší kultury. Naznačí-li nám lékař nebo zdravotní sestra, že se blíží doba, kdy nám blízký člověk navždy odchází, přerušme všechno, udělejme si čas a zůstávejme co nejdéle v blízkosti toho, kdo odchází. Uvědomme si, že třeba nám nemůže dát najevo, co si myslí, ale že přesto vnímá naši blízkost, vnímá vůně i pachy, snímá stisk rukou
a možná že i melodii našich slov. Umírající odejde, ale my zde budeme žít s vědomím, že jsme i tuto fázi života s ním prožívali. Budeme pak žít
s pocitem, že jsme udělali vše, co ještě bylo možné udělat.

Marek Eben

moderátor, herec, hudebník

Určitě bych si přál být v té chvíli s nimi. Je to smutné, že celý život prožijeme s rodinou, ale v té nejtěžší životní chvíli jsme většinou sami.

Helena Haškovcová

profesorka lékařské etiky

Můj tatínek umíral v nemocnici, kde jsem pracovala. Mohla jsem za ním několikrát denně zaskočit a pak být přítomna po pracovní době až dlouho do večera. To bylo ideální pro něj i pro mě. Obecně doporučuji: buď umožnit umírajícímu pobyt příbuzných v nemocnici, nebo ho ponechat doma, ovšem s odborným doprovodem. Ustarané a nešťastné rodiny nesmějí být osamoceny
a i umírajícímu doma se musí dostat odborné péče. Z uvedených důvodů vítám rozvoj všech forem hospicové péče.

Michal Viewegh

spisovatel

Mám velmi dobrou zkušenost s čerčanským hospicem, který naší rodině asistoval u smrti mého otce – táta umřel doma a všechno proběhlo, jak nejlépe mohlo. V této souvislosti si ale opožděně vyčítám, že jsme totéž nedokázali zařídit i pro babičku a dědu z otcovy strany, kteří zemřeli za dost děsivých okolností
v nejmenovaných zdravotnických ústavech.